hodně podně

V pátek 22. července jsme se rozhodli, že už nás nebaví hrát pořád jen staré písničky, ale že vymyslíme písničky nové a třeba i lepší. Zavítali jsme proto do prostor naší bývalé zkušebny do Mlýn, která má vyhovující parametry na takovéto zkoušení.

Třeba že odhodlání, které jsem hned zkraje popsal bylo velké, naše plány nám narušily, nebo spíše přetnuly, dva koncerty. Ten první byl hned v den příjezdu a to v místním kravíně, kde se konala již několikátá Kravín party. Hraní zde bylo spíše utrpením, protože nazvučení pódia bylo více než improvizované, tedy spíš žádné (posluchači však na rozdíl od hudebníků měli zvuk kvalitní). O co hůře se nám hrálo o to více jsme si pak užili čas po koncertě.

 A sobotní ráno podle toho vypadalo, ono spíš nebylo žádné ráno, bylo jen pozdní dopoledne a zkoušet a vymýšlet jsme začali až okolo dvanácté. I přesto se něco podařilo vymyslit. A aby toho nebylo málo večer nás čekal další koncert, tentokráte o mnoho luxusnější a to na želečském Footfestu. O době před koncertem bych velice rád poreferoval, ale bohužel jsem se musel účastnit jedné neodkladně důležité oslavy. A vlastně rád bych poreferoval i o koncertu... ...z hlediska stavu, v němž jsem se nacházel, mi docela rychle utekl a na závěr jsem byl svědkem začínajícího sváru mezi fanoušky a bodyguardy, který, jak jsem se později dozvěděl, uhasil způsobem naprosto diplomatickým náš manažer.

 Nedělní tvoření bylo díky výše uvedeným zkušenostem raději zrušeno, takže tolik z našeho rušného víkendu.