hodně podně

Byl kdys kdes fest. Byl den jen mrak, klas zrál, zlý pes štěk na ves, plaz lez, kůň se vzpjal, plot mok a nad vším z pln plic pěl hlas, a jaký hlas – náš. Déšť kap sem, kap tam, však lid (muž, pán, chlap i pár dam a děv) vstal a šel za ves. Zpěv zněl, zvuk též, vzduch chlad - byl den, ale už šla noc. Lid pil a snil, kol byl ryk a řev, až se kraj lek. Tchán se chtěl prát, ale už byl stár, vnuk je mlád a tak se chlast vkrad dál – lok a lok, cval, klus, pak krok, pak už jen pád a spát.